MALÁ STRANA: III.

El. dr. č. 2, 7, 12 projíždí Malou Stranou.
        V nejstarších dobách vzniklo neohrazené podhradí bez výsad městských, které vzrůstalo s rozkvětem Hradčan. Na prostoře nynější Malé Strany byly vesnice Újezd, Trávník, Nebovidy, Obora, Na Písku, u Brusky, náležející k pražské župě. Teprve r. 1257 za Přemysla Otakara bylo zde založeno - po Starém městě - druhé, ohrazené královské město. Toto bylo zváno "Nové město pod hradem pražským", později "Menší město pražské" a konečně od 17. století "Malou Stranou". Toto město Otakarovo bylo mnohem menší než jest nynější rozloha a mělo šest městských bran: "Píseckou" (v nynější Valdštýnské ul.), "Fortnu u kláštera sv. Tomáše", "Bránu u mostu přes Vltavu" (u Karlova mostu), "Fortnu k Vltavě" (mezi domem Saským a lázní), "Brána Újezdská" (v nynější Karmelitské ul.) a "Brána Hořejší či Strahovská", později též "Černá branka" zvaná (asi ve středu nynější Nerudovy ul.). R. 1360 Karel IV. dal stavěti nové širší opevnění, čímž i některé dřívější vsi dostaly se do opevnění Menšího města. Po rozkvětu města za Karla IV. a Václava IV. byla Malá Strana hned na počátku husitských válek r. 1420 vypálena a opuštěna. Teprve po dlouhých desítiletích stavěny nové domy. R. 1437 dal císař Zikmund po tři dny po Praze vyhlašovati, aby se bývalí majitelé domů (spálených) vrátili do roka a do dne. Ale i po tomto vyzvání se velice málo stavělo. Teprve v době Jiřího a za Vladislava byly stavěny domy úhlednější. R. 1507 dostali Malostranští privilegium - jako druhá dvě města Pražská - že konšelé jejich "sázeni byli od samého krále". Teprve tímto privilegiem stala se tato část pravým městem. Městské brány zůstaly však na dále (od r. 1420) v držení Staroměstských. Teprve soudním rozhodnutím přiznáno Malostranským tolik, že ze cla v branách dostávali ročně 20 kop na dlažbu. Tento stav podle současných listin byl ještě i r. 1569 a až teprve r. 1624 vrácena správa bran Malostranským. Nové, zvolna zkvétající město utrpělo opět požárem r. 1503, větší však pohroma požárem stihla město 2. června 1541. Tehdy vznikl oheň na půdě domu Bašta (vedle Montágů), rychle se rozšířil až k bráně Písecké i do Nerudovy ulice, vzňala se suchá tráva na valech zámeckých a oheň dostal se i na hrad. (Viz: Královský hrad.) Tehdy uhořelo také asi 50 lidí. Požáru zemských desk využil Ferdinand I. k zahlazení reversu z r. 1547, který vydal o svobodné volbě své na království České (t. j. kdy doznal, že království České přijal svobodnou volbou stavů). Po šesti letech odbojem obcí pražských proti Ferdinandu I. zbaveny tyto různých privilegií městských, dosazeni městští hejtmané a královští rychtáři, kteří vedli dohled na správu obecní. Za Rudolfa II., kdy Praha se stala opět městem císařským, stavěla tu šlechta, domácí i cizí své paláce. Opětně však Malá Strana byla spustošena za vpádu Pasovských a další těžké následky porážky bělohorské stihly toto zkvétající město. Poslední rok 30leté války opět zle stihl Menší Město. V ponuré době 17. a 18. století teprve nastala příznivá doba pro rozkvět města. Stavěly se tu paláce, kostely a kláštery. R. 1783 byly spojeny všechny pražské magistráty v jeden (na Starém městě) a od té doby Malá Strana jest třetí (III.) částí Prahy. Od nepamětných dob tato část města přes mnohé paláce zůstává oproti ostatním částím Prahy jaksi maloměstská. Jest tu cosi tichého, důstojného v těch starobylých domech a zádumčivých palácích - jako v předsíni opuštěného královského hradu. Kdykoliv osiřel hrad, opuštěny byly i šlechtické paláce, Malá Strana oživena byla toliko soustředěním úřadů. - Jinak i ještě dnes zůstává "ztichlým, poetickým zákoutím" a jest jistě přáním každého upřímného Čecha, aby tato tichá, klidná krása Malé Strany byla zachována i pro věky budoucí. (Podrobnosti viz při jednotlivých ulicích Malé Strany.)
        Orientace ulic i náměstí Malé Strany uvedena v abecedním seznamu těchto.


Tato stránka patří do série "Obce Velké Prahy v r. 1929".
Bičloch © 980404