NOVÉ MĚSTO: II.

El. dr. všech tratí (mimo č. 12) projíždí Novým městem.
        Zakladatelem Nového města jest "Otec vlasti", císař Karel IV., jak vypravuje starý rukopis: "Zbožné paměti císař Karel IV. maje velikou milost k českému království a maje naučení, že Staré město pražské po časech hynouti bude, založil jest nové město, a to svým jménem jmenovati kázal, aby slulo Karlovo město (civitas Caroli), a dal jemu takováž práva, svobody, milosti, obdarování, zvláštnosti, privilegia všecka, jakož má Staré město, a ve všem je rovno učinil, aby sobě ve všem pomocni byli a nepřátelům tím silněji odpírati mohli." Císař Karel IV. si přál, aby sídlo jeho, Praha - jemu zvláště milá, vyrovnala se velikostí Paříži, kde prožil své mládí, aby byla chloubou království českého a důstojným středem říše. Dne 8. března r. 1348 vydal zakládací listinu Nového města, a ku konci téhož měsíce položil základ ku důkladné, obranné zdi městské od Vyšehradu k Poříčí, oddělující Prahu od venkova. - Nové město bylo - na rozdíl od Starého města - úplně české a v tom spočívá velký význam jeho založení. Okres zabraný v obvod Nového města byl hojností stromoví půvabný, ač i hodně rozmanitý polnostmi soukromníků, statky duchovenskými, kostely, kláštery a pod. - Nejprve vznikaly domy poblíž Starého města, pak kolem Karlova nám. a Václavského nám., kde výslovně se připomíná r. 1351 vystavěný dům, později "U Špinků" zvaný. Ve dvou letech byla ukončena mohutná, nová hradební zeď se 4 branami, baštami a věžemi, jichž mimo bran bylo asi 20 po celé délce. (Odstraněny byly až v 17. století.) Za osm let bylo Nové město vystavěno. R. 1367 Karel IV. nechal zbořiti brány, věže a zdi Starého města a tím zevně byla obě města spojena, majíce jednu radu a společného rychtáře. Po několika létech se však obě města se svolením Karla IV. opět rozdělila a mnohá nevůle vznikla mezi oběma městy. Konec těmto hádkám se stal r. 1547 za Ferdinanda I., když král zřídil apelace na hradě. Od té doby byla v Praze 4 města, z nichž každé mělo své rychtáře, primasy, purkmistry a konšely. Za císaře Josefa II. r. 1784 tato města spojena v jeden společný magistrát, spravovaný císařskými úředníky, volenými zástupci měst. Od r. 1808 purkmistři a magistrátní radové byli jmenováni císařskými úřady. Teprve r. 1848 navrácena byla samostatnost obcím a zastupitelstvo bylo voleno měšťany. Na čas ještě jednou byl obnoven úřední absolutismus. Konečně r. 1860 diplomem císaře Františka Josefa I. obnoveny byly volby obecního zastupitelstva. Prvým takto voleným strostou byl Fr. Pštross. O památnostech, vzniku ulic a pod. viz při jednotlivých ulicích.
        Orientace Nového města uvedena při jednotlivých ulicích.


Tato stránka patří do série "Obce Velké Prahy v r. 1929".
Bičloch & Horákyně © 980404