|
Znaku se užívalo nejvíce na pečetích. Od
poloviny XIII. století objevují se v listinách pečeti městské, které
připomínají, že osada teprve udělením pečetě a znaku městského, byla
uznávána panovníkem za obec městskou. Již nejstarší známá pečeť staroměstská
má v štítu tři věže s cimbuřím, s obrazem sv. Václava, uprostřed
s českým
lvem a nápisem: "Sanctus Wenzeslauz". Kolem štítu pak legenda: "Sigillum :
Civium : Pragensium." Po válkách husitských sv. Václav se lvem se štítu
odpadl. Ku konci 15. století byl znak městský vyzdoben Bedřichem III. za
pomoc Pražanů r. 1462 při obléhání vídeňského hradu. Tři věže, brána a
spaditá mříž byly pozlaceny, nad štítem umístěna přilba, ozdobená zlatou,
červenou a bílou přikrývkou, nad níž byla zlatá císařská koruna, mezi dvěma
bílými lvy se zdviženými dvojitými ocasy, držícími císařskou korunu.
Císařem Ferdinandem III. za věrnost a zmužilost Pražanů při obležení Prahy
od Švédů byl opět a naposledy znak vyzdoben. Přidáno mimo jiné 12 praporců
"protože jest měšťanstvo Staroměstské ve 12 praporcích obsaženo
bylo" a nejvýše posazen orel s rozpjatými křídly. (Podrobný
popis znaku viz: Ottův Sl. N. sv. XX. str. 527.) Znak tento potvrzen
sjednocené obci pražské posledně 13. května 1808 císařem Františkem I. Znak
udržel se na naše časy a teprve v prvých létech naší republiky poněkud
změněn o čemž viz více: Ph. Dr. V. Vojtíšek: "Znak města Prahy".
|