Obec Nusle jest ve starých zápisech jmenována též Neosvětly, Nostuly,
Neovstlí (Nóstli, Nástli, Nósli). Ponejprv se uvádějí r. 1088, kdy král
Vratislav daroval zdejší pozemky (v části zvané Údolí pod
Vyšehradem) kapitole Vyšehradské. Ostatní části
používány byly úředníky stolními (truksasy). Rozhraní mezi těmito byl a
louka, na niž v pozdějších dobách odbývána "Fidlovačka". Tak povstaly Nusle
Dolní a Horní. Na návrší (u kostela sv. Pankracia - o němž viz při ul.
Benešově) byla osada Krušina, prvně jmenovaná r. 1205, kdy kostel i pozemky
náležely Benediktinum kláštera na Ostrově. R. 1323 byly Dolní Nusle děkanem
vyšehradským rozděleny na 13 usedlostí. Horní Nusle s poplužním dvorem byly
králem Václavem I. darovány oseckým Cicterciákům a byly připojeny též k sv.
Pankráci. V Údolí byly již r. 1222 vinice, které za Karla IV. byly
rozšířeny, takže Údolí zváno bylo viničným (valis vinearum). Byly tu
vinice německých křižovníků, Folimanka (vinice kapitulní), Konstancí,
Karlštejnka. V místech Bučanky a Bělky byla v 15. století vinice zvaná
Klínek. Nad Nuslemi byla vinice Sádlovská (po proboštu Janu Sádlovi), při
silnici k Pankráci byla studánka a vinice Pátek (též Donátovská), vedle
Jelitovská, Pízdovská, Marianská atd.
Změny nastaly v husitských dobách, kdy
ves Krušina zašla a Pražané přisvojili si veškeré statky duchovenské. Od té
doby se často měnil majitel Nuslí. Mezi mnoha majiteli nutno vzpomenouti
věhlasného právníka Nathanela Hložka ze Zbyslavic, pochovaného v kapli
Betlémské, jehož znak, když Nusle r. 1898 povýšeny byly na město, přijat
byl do erbu městského. (Jest to: kvetoucí hloch v červeném a bílém poli,
nahoře nad krunýřem orlí křídla, s medvědí hlavou). Roku 1758 bylo v Nuslích
mimo panství asi 30 obytných domků. Byl tu zámek s poplužním dvorem,
pivovarem, masnými krámy, mlýn, krčma "Na kovárně" (kde nyní stojí Národní
dům) a jiné. Teprve r. 1797, kdy koupil Nusle zbohatlý plukovník, šlechtic
Jakub Wimmer, statky tyto byly zvelebovány, zakládány cesty, hrazeny cesty,
vysazovány stromy a pod. Venkovský ráz mizel, zmizely vinice a bývalé tři
části - Nusle, Údolí a Pankrác zvolna zastavovány. R. 1843 bylo na katastru
nuselském asi 70 domků s 512 obyvateli, r. 1880 již 203 domy s 5500
obyvateli. Rozparcelována proslulá Zámecká zahrada (která v 18. století byla
přístupna jen šlechtě), bývalý zámeček změněn v hostinec s tanečním sálem. Z
údolních luk ponechán jen sad a ostatní vše zastavěno. Zmizela i pověstná
slavnost "Fidlovačka", slavená ve středu po volikonocích. (Jméno pochází od
nástroje, jímž ševci hladí kůži. Bylo to oblé dřevo, uprostřed silnější,
kterým se jako válečkem kůže hladila = "fidlovala".) Slavnost tato pocházela
ze starých dob a byla vítáním jara, ač pověsti ji jinak vykládají. - Po
pohnutých dobách husitských zůstal na Pankráci toliko kostel a několik
stavení. Kostel byl od r. 1421 až do r. 1622 ve správě podobojích. Domky
zde vystavěné ku konci 18. století náležely po většině k statku
Horní Krči.
Tehdy ovšem stavělo se nejvíce z cihel "egyptských" či "vepřovic" (též
"buchty" zvaných). Až do r. 1838 stavení tato měla čísla
krčská, a od té doby teprve čísla "hornopankrácká". Po
zrušení partimoniálních úřadů a při novém rozdělování země r. 1853 Pankrác
"jakožto katastru nemající" připojena byla k Nuslím a začalo se psáti
Nusle-Pankrác. Podrobnosti viz při jednotlivých ulicích.
Orientace Nuslí a Pankráce uvedena při jednotlivých ulicích. 
|
Bičloch & Horákyně © 980404