KOŠÍŘE: XII.

El. dr. č. 9, 14. Č. 9 projíždí Košířemi až na Zámečnici.
        Košíře původně bylu zvány Chošuř, též Košuř a připomínány jsou již r. 1185. Ve 14. století rozděleny byly na Větší a Menší Košíře a opět ve stol. 17. spojeny v jednu obec. V dávných dobách byly veškeré okolní vrchy osázeny vinicemi z nichž každá měla své jméno. Na př: na Věnečku, Zámyšl, Klikovka, Skalka, Kotlářka, Šafránka, Homolka, Cibulka, Šmukýřka a jiné. Vinici na Věnečku měl zakladatel betlemské kaple kramář Kříž. Další vinice zvala se Šípařka. V Mezihoří bývala Šmukýřka (později hospodářský dvorec). V místech nynější Cibulky byl již ve 14. století dvůr a háj, náležící Názovi, písaři kuchyně Karla IV. Vrch vlevo od cesty k Motolu slul Kbelná, dále tu byly Kamenná hora s vinicí Osojnou, Okolnice a Vratec. Na Cibulce měl v 19. století letní sídlo poslední biskup pasovský hrabě Leopold Thun z Hohenštejna. Dal tu zříditi krásný anglický sad s rozkošnými procházkami, letohrádky, jeskyněmi, rybníky, můstky, labyrintem cest, napodobeninou zříceného hradu a vyhlídkovou věží. Byla tam i poustevna a v ní velká figura poustevníka. (Smačknutím péra poustevník oživl a udílel požehnání.) Jest tu památník biskupa Thuna, práce sochaře Václ. Prachnera z r. 1822. Výše u zdi zděné altány. V dolní části zahrady jest ozdobný čínský pavilon, na jih od dvorce stojí věž s rozhlednou. Zachovány byly v parku i mnohé sochy. Rozkošné toto zátiší přejalo jméno bývalé vinice Cibulky, patřící rodu Cibulovských z Veleslavína. ­ O kostele a jiném viz při ul. Plzeňské, Pr. XVII. i jinde.
        Orientace uvedena v podrobném popisu jednotlivých ulic.


Tato stránka patří do série "Obce Velké Prahy v r. 1929".
Bičloch © 980404