Břevnov

Jméno obce je pravděpodobně od "břevna", t. j. silného dřeva (klády). Již r. 933 byl zde založen první mužský klášter, který po staletí byl sídlem věd a umění a ohniskem křesťanské vzdělanosti. Ves i klášter zvány byly "u sv. Markety". Jižně od Hvězdy jest Břevnov malý (Břevnůvek), snad v místech bývalých Kuromrtvic. - Když shořel první kostel, byl Břetislavem I. vystavěn klášter nový a větší chrám sv. Vojtěcha. Klášteru dostalo se záhy velkých statků v okolí (Břevnov, Veleslavín, Liboc, Ruzyň atd. Přehled majetku viz Tomek: Dějiny Prahy III.). Opati kláštera byli často z rodu šlechtického a ve 14. století byli v klášteře samí Češi. Za Přemysla II. přivezeno sem rámě sv. Markéty a od toho vzniklo pojmenování "u sv. Markety". Ostatky tyto uloženy ve skvostném relikviáři a každý rok v červenci chodívalo sem procesí. Po vykonané pobožnosti se lid radoval v blízkém Malejovském lese (později lidová slavnost "Hvězda"). V květnu 1420 Táboři s lidem pražským klášter vyplenili, spálili a pobořili. Teprve r. 1449 kostel opraven a postaveno zde též probošství. Za bitvy bělohorské byl Břevnov spustošen a spálen. R. 1674 zřízen nový klášter, který po 4 letech opět vyhořel. V létech 1708-1715 vystavěn nový klášter Kryštofem Dienzenhoferem, do něhož se opět - po 300 létech vrátili z Broumova opati břevnovsko-broumovští. R. 1719 maloval tu oltářní obrazy slavný Petr Brandl a r. 1721 malíř Steinfels vyzdobil klenbu freskami z dějin kláštera. Tehdejší kostelík zbořen, zatímní klášter (stojící dosud) sloužil za obydlí hospodářským úředníkům. Za vpádu Francouzů a Prusů byla v klášteře nemocnice. Nynější kostel jest ušlechtilá stavba, zdobená na straně západní sochami sv. Vojtěcha a Boleslava Zbožného, na jižní straně sochami sv. Benedikta a sv. Scholastiky. Nad pobočním vchodem jest latiský nápis, že kostel byl založen r. 933, ztroskotán r. 1420 a opět vystavěn r. 1715. Mohutná klenba kostela spočívá na osmi vysokých pilířích. Na hlavním oltáři jest pozlacená socha sv. Markety, mezi 4 bílými anděly. U oltáře sv. Václava jest pěkná cíněná křtitelnice s českým nápisem, pocházející z r. 1637. - Ke klášteru patří též studánka Vojtěška, která jest překlenuta zajímavou osmihranou klenbou ze 13. století. Jest to nejstarší (zdejší) stavitelská památka. Nad ní je jakýsi letohrádek, zdobený skupinou soch, představující setkání sv. Vojtěcha s Boleslavem II. Pramen studánky napájí 2 klášterní rybníky, teče k Střešovicům. Je to potůček Brusnice. U kláštera jest rozsáhlý sad s vinicí. V starých dobách byly tu hojně vinice, po nichž zůstaly mnohé hospodářské usedlosti, jako Kajetánka (kde býval prý "pohanský kostelík"), později kaple klášterem Theatínů (Kajetánů). Kaple v dolní části kulatá, v horní části šestihranná byla za Josefa II. odsvěcena a klášter zrušen. Dále jest tu Petinka, Šleiferka, Kylismonka, Malovanka (Peterka), Panenská a Tejnka. K poslední náleží Vincentinum, útulna pro nezhojitelně nemocné. Při bělohorské silnici jest ze starších dob známá hospoda Marjánka (Na Marjánce).
Orientace Břevnova uvedena při jednotlivých ulicích.

BŘEVNOV: XVIII.